|
|
The use of coherent risk measures in operational risk modeling
Lebovič, Michal ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Doležel, Pavel (oponent)
Debata o metodách modelování operačních rizik byla otevřena teprve počátkem minulého desetiletí a je dodnes živá a plná otevřených otázek. Pro pokročilé metody měření (AMA) v rámci pravidel Basel II je odhad kapitálové přiměřenosti vůči operačnímu riziku zásadně ovlivněn zvolenou metodou měření rizika, která je použita k výpočtu peněžního vyjádření expozice vůči riziku ze simulovaného statistického rozdělení operačních ztrát. Nejčastěji používanou metodou měření rizika je Value-at-Risk (ohrožená hodnota), přestože je v odborné literatuře považována za překonanou. V této práci popisujeme nejvážnější problémy spjaté s metodou VaR a vysvětlujeme, proč může v kontextu modelování operačních rizik vést k zavádějícím závěrům. Jako vhodnou alternativu, či alespoň doplněk, k ohrožené hodnotě pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti potom navrhujeme třídu metod měření rizika známou pod přízviskem koherentní. Konkrétně vybíráme koherentní metodu zvanou Expected Shortfall a v empirické části našeho výzkumu ukazujeme, že produkuje smysluplné a konzistentní výsledky a že je v daném kontextu velmi užitečným nástrojem. Důležitou rovinou práce je ovšem i samotné modelování distribuce operačních ztrát. K tomu využíváme celou řadu statistických metod, přičemž se ukazuje jako nejvhodnější technika teorie extrémních hodnot....
|
|
|
Two-stage backtesting of Value-at-Risk models
Matyáš, Jan ; Seidler, Jakub (vedoucí práce) ; Brechler, Josef (oponent)
Bachelor Thesis Two-stage backtesting of Value-at-Risk models Jan Matyáš Abstrakt práce Tato práce se zabývá srovnáváním zvolených Value-at-Risk modelů na základě jejich přesnosti předpovědí. Používáme dvou-úrovňový systém zpětného testování pro nalezení přístupu produkujícího nejvíce robustní odhady. Použitý rámec zpětného testování se skládá z testů nezávislosti, nepodmíněného krytí a podmíněného krytí a následující úrovně testovaní, který využívá ztrátovou funkci umožňující porovnání dvou vybraných modelů z předchozí části. Pro reprezentaci finančních trhů používáme čtyři akciové indexy zastupující jak rozvinuté ekonomiky (DAX, ATX), tak rozvíjející se země (PX, WIG). Modely jsou zkoumány v období mezi lednem 1997 a únorem 2014. Nejlepší výsledky jsme získali pro historickou metodu při 99% intervalu spolehlivosti. Při použití stabilního rozdělení nebo nižšího intervalu spolehlivosti jsme nezískali uspokojivé výsledky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Backtesting of Different Scaling Rules for Value at Risk in the Basel Context
Klečka, Adam ; Krištoufek, Ladislav (vedoucí práce) ; Avdulaj, Krenar (oponent)
1 Abstrakt Existuje nesoulad mezi dvěma důležitými horizonty pro modelování ohrožené hod- noty v kontextu Basel regulace. Uvažujeme 10denní hodnoty pro stanovení regula- torního kapitálu, ale pro zpětné testování bereme 1denní modely. Hlavním cílem této práce je prozkoumat vhodnost v současnosti rozšířeného pravidla odmocniny z času pro škálování ohrožené hodnoty. Porovnáváme jeho výkon s metodou využívající Hurstův exponent. Naše analýza je provedena jak pro normální, tak i stabilní rozdělení. Docházíme k závěru, že předpoklad normality a pravidlo odmocniny z času jsou vhodnější pro regulatorní parametry. Výsledky pro metodu Hurstova exponentu nejsou příznivé pro normalitu. Výkon stabilní distribuce je na druhou stranu poměrně uspokojivý mimo Basel kontext a Hurstův exponent tomuto výkonu výrazně napomáhá. Použití stabilní distribuce a Hurstova exponentu je tudíž oprávněné, máme-li co do činení s komplexními nelineárními instrumenty, s turbulentními ob- dobími, či s obecnými podmínkami mimo Basel regulaci. Obecně se však dá říci, že jsou naše výsledky silně závislé na datech, která máme k dispozici, a je třeba obdržet další důkazy, než budeme moci dojít k nějakým přesvědčivým závěrům....
|
|
|
The use of coherent risk measures in operational risk modeling
Lebovič, Michal ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Doležel, Pavel (oponent)
Debata o metodách modelování operačních rizik byla otevřena teprve počátkem minulého desetiletí a je dodnes živá a plná otevřených otázek. Pro pokročilé metody měření (AMA) v rámci pravidel Basel II je odhad kapitálové přiměřenosti vůči operačnímu riziku zásadně ovlivněn zvolenou metodou měření rizika, která je použita k výpočtu peněžního vyjádření expozice vůči riziku ze simulovaného statistického rozdělení operačních ztrát. Nejčastěji používanou metodou měření rizika je Value-at-Risk (ohrožená hodnota), přestože je v odborné literatuře považována za překonanou. V této práci popisujeme nejvážnější problémy spjaté s metodou VaR a vysvětlujeme, proč může v kontextu modelování operačních rizik vést k zavádějícím závěrům. Jako vhodnou alternativu, či alespoň doplněk, k ohrožené hodnotě pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti potom navrhujeme třídu metod měření rizika známou pod přízviskem koherentní. Konkrétně vybíráme koherentní metodu zvanou Expected Shortfall a v empirické části našeho výzkumu ukazujeme, že produkuje smysluplné a konzistentní výsledky a že je v daném kontextu velmi užitečným nástrojem. Důležitou rovinou práce je ovšem i samotné modelování distribuce operačních ztrát. K tomu využíváme celou řadu statistických metod, přičemž se ukazuje jako nejvhodnější technika teorie extrémních hodnot....
|
|
|
Value at Risk Calculation of the Czech Stock Portfolio Using Alternative Distributions
Hédl, Tomáš ; Gapko, Petr (vedoucí práce) ; Seidler, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza způsobů výpočtu ohrožené metody. Jejím jádrem je nalezení vhodného modelu, který by dokázal nejadekvátněji reflektovat pravděpodobnostní rozdělení výnosů námi vytvořeného českého akciového portfolia. V práci zjišťujeme, že výnosy sledují rozdělení neomezeného charakteru, které poprvé popsal Johnson (1949). Z důvodu nalezení korelace ve výnosech aplikujeme vhodný autoregresivní proces, který tuto závislost odstraňuje. V empirické části přicházíme na neschopnost modelů založených na předpokladech normality správně předpovídat ohroženou hodnotu. Metody historické simulace, které mají slibné výsledky zpětného testování, jsou zamítnuty z důvodu pomalé adaptace na nedávné změny na trhu. Nacházíme však způsob, jak do modelu GARCH implementovat Johnsonovo rozdělení. Tento model, který prochází všemi testy, je tak schopen nejpřesněji předpovídat ohroženou hodnotu portfolia. JEL klasifikace: C16, C22, G11 Klíčová slova: Tržní riziko, Ohrožená hodnota, Řízení rizik, Johnson SU rozdělení
|
|
|
Application of quantile autoregressive models in minimum Value at Risk and Conditional Value at Risk hedging
Svatoň, Michal ; Baruník, Jozef (vedoucí práce) ; Vošvrda, Miloslav (oponent)
Futures kontrakty představují vhodný instrument k hedgování rizika, nicméně jejich standardizovaná podoba má za následek přítomnost bazického rizika. Jednou z možností redukce bazického rizika je cílovat minimální Value at Risk (Ohrožená hodnota) nebo Expected Shortfall. Jedním z mnoha přístupů k jejich modelování, CAViaR modely založené na kvantilové regresi, jsou atrak- tivní volbou vzhledem k jejich slabým předpokladům a obstojným empir- ickým výsledkům. Zde navrhujeme nové specifikace CAViaR modelu, moc- ninný a exponenciální CAViaR, a alternativní přístup k modelování Expected Shortfall v rámci modelu CAViaR - Implikovaná úroveň expektilu. Výsledky empirické analýzy naznačují, že exponenciální specifikace CAViaR modelu generuje konkurenceschopné výsledky v přesnosti odhadu Value at Risk a Expected Shortfall a také v redukci rizika při hedgingu s futures. 1
|
host ::
RSS.